Z HISTORIE

Výstavba multifunkční stavby protiatomového krytu v kině Hvězda v Přerově probíhala v letech 1974 – 1976. Přičemž s přípravou staveniště a likvidací zástavby rodinných domů se začalo už na podzim roku 1973. Zkolaudováno a předáno k užívání veřejnosti bylo kino v listopadu 1976.  Zařízení bylo vystavěno jako dvouúčelové – v době míru mělo sloužit jako kino a kulturní zařízení s možností dalšího vybavení jako kavárna, kanceláře pro provoz kina a kulturních akcí, sklad a byt správce. V době válečné pak k ochraně obyvatelstva ukrytím. Kapacita zařízení je 900 osob. V době míru má objekt k dispozici ještě rozvodnu, výměníkovou stanici, místnost mírové klimatizace a mírové sociální zařízení. V době válečné,  speciální klimatizaci, náhradní zdroj elektrické energie a nádrž na užitkovou vodu.

Výstavba stála 13,5 mil. Kč a byla hrazena z prostředků CO. Na výstavbě se podílely Pozemní stavby Olomouc - závod Přerov. Projektantem byl Chemoprojekt Přerov, dozor nad výstavbou měl KIÚ - závod Přerov a Štáb CO okresu Přerov. Vybavení realizovala řada dodavatelů - především Přerovské strojírny, TON Bystřice pod Hostýnem, ZVVZ Milevsko, včetně montáží Brno, a Meopty Přerov. Město Přerov se podílelo na projektové přípravě a finanční částkou 2 mil. Kč.

Dvouúčelový objekt je postaven v technologii, která je jediná v České republice. Podobná zařízení sice mají Uherské Hradiště a Prostějov, částečně Zlín a Vsetín, ale všechna se liší odlišnou stavební technologii. Objekt poskytuje ochranu za válečného stavu proti radiaci, chemickému a biologickému napadení. Doba provozu  činí 72 hodin/3 dny. Pokud by zde byly záložní filtry, doba pobytu by se mohla prodloužit. Ukrytí v tomto úkrytu je zajišťováno pro sousední školská zařízení. V době sobot, nedělí a prázdnin  by sloužil pro okolní obyvatelstvo, zejména matky s dětmi. Kino Hvězda jako úkryt je druhý největší úkryt v Přerově. Největší je v ulici Petřivalského pro 1200 osob.

KRYTOVÁ DRUŽSTVA
Přechod na válečný provoz by zajišťovalo krytové družstvo o počtu 35 osob (správce, velitelé úseku, obsluha filtroventilace a dieselagregátu, zdravotníci a hasiči, pořádková služba). Dříve byli školeni správci, velitelé úseků, obsluha filtroventilace a dieslagregátu. Zajišťovali by odstranění mírových vstupních maket na dvou místech, za náhradu slouží tlakově-plynotěsné 4 ks vrat. Dále uzavření průzorů pro promítání filmů, uzavření mírové vzduchotechniky a zprovoznění válečné vzduchotechniky, včetně nasazení filtrů, zprovoznění dieselagregátu, naplnění užitkové nádrže ve velikosti 630 m3, dvou takových nádrží a sudů na pitnou vodu (počítá se se 3 litry pitné vody na den pro jednu osobu), zprovoznění prachové a tlakové komory s nasazením filtrů, kontrola funkcí kalových čerpadel, zprovoznění nouzového výlezu a místností očisty osob, nasazení speciálních těsnění na tlako-plynotěsné dveře. Zbývající počet / 500 ks/ lavic by byl rovněž doplněn do kinosálu a na podium, podle situačního plánu. Lavice jsou skladovány v kině. Čas na zpohotovení úkrytu podle směrnic a praktické ukázky při kolaudaci dvouúčelové stavby byl 12 hodin. 

PŘESUN DO KRYTU
Naplňování úkrytu by po zprovoznění nastalo dvěma vstupy zleva a zprava, přes tlako-plynotěsné předsíně do kinosálu, sloužícímu pro ukrývané, kde by lidé obsadili místa podle pořadatelské služby. Ukrývaní mají k dispozici také sociální zařízení zvlášť pro muže a ženy. Podle předpisu si ukrývaní měli donést do úkrytu, úkrytové zavazadlo, které mimo jiné obsahovalo osobní prostředky, vodu, baterku a osobní průkaz. Ukrytí v tomto úkrytu v Čechově ulici 49 je zajišťováno pro sousední školské zařízení,  a v době víkendů a prázdnin i pro okolní obyvatelstvo, zejména pro matky s dětmi.

KDO SE V MINULOSTI PODÍVAL DO KRYTU VE HVĚZDĚ
Americká, ruská, německá a maďarská delegace. Podobná výstavba  se měla uskutečnit také i na Slovensku v Prešově.

OBECNĚ O KRYTECH
Na základě krizových plánů a směrnice o zpracování Plánu ukrytí obcí, měst, škol a závodů bylo město Přerov zahrnuto do kategorie měst, kde se v době míru staví stálé úkryty CO v rámci sídlištní a objektové výstavby. V Přerově jich bylo celkem vybudováno 168 s kapacitou téměř 40 000 ukrývaných. Úkryty byly budovány v sídlištích, školských budovách a v závodech. Kromě stálých úkrytů na počet obyvatel města a zaměstnanců v závodech se rovněž měly budovat tzv. úkryty jednoduchého typu, opatřeny improvizovanými filtroventilačními zařízeními. Každý stálý úkryt měl k dispozici filtroventilační zařízení, tlakové nádoby a sudy na pitnou vodu, tlakovou a protiplynovou předsíň, nouzové výlezy, nasávací zařízení a vyprošťovací nářadí. Krytová družstva byla vybavena maskou s filtrem a jedním protichemickým oblekem.

DŮVODY  VÝSTAVBY ÚKRYTŮ  V PŘEROVĚ
Důvodů bylo několik. Jednak město bylo významným železničním uzlem, nacházely se zde důležité výrobní závody jako Přerovské strojírny a Meopta, a nejdůležitější důvod byl vojenské letiště v Bochoři a další vojenská dislokace. O místech výstavby úkrytů rozhodla vláda a úkryty byly financovány ze státních zdrojů. Kryty sloužily k ukrytí obyvatelstva, žactva a osazenstva závodů na tzv. korigovaný počet ukrývaných. Prioritou byly žáci /školy/, matky s dětmi do 15 let a starší obyvatelé.

Kromě těchto úkrytů byla zřizována velitelská stanoviště štábů CO v závodech a školách, dále velitelská stanoviště štábu CO okresu, kraje, republiky a státu. Každý z úkrytu podle předpisu měl vyrobenou tabuli s nadpisem „úkryt CO“. Tato se upevňovala na vstupu do budovy. Dále k orientaci uvnitř budov sloužily fosforeskující nátěry. Stálé úkryty v Přerově byly z 95% mírově využívány, zejména jako sklepy, kolárny, sušárny v dřívější výstavbě, v pozdější pak jako sklady, podchod, kluby, kino, přednáškové sály, zdravotnické zařízení apod. Některé z úkrytů měly k dispozici telefon. Správce měl na starosti 15 – 20 úkrytů. Úkryty byly stavěny pro veřejnost s mírovým využitím a tudíž tajné nebyly. Podle požadavků zde bylo prováděno i školení. Uzavřeny byly jen z provozních důvodů technologická zařízení. Tajná byla pouze velitelská stanoviště. Počet úkrytů se značně snížil na stav 105, s kapacitou téměř 30 000 ukrývaných, při záplavě řeky Bečvy v roce 1997. Zaplaveny byly zejména úkryty CO na Velké Dlážce, Kopaninách a v staré zástavbě uprostřed města. Po vyhodnocení byly vybrány úkryty k rekonstrukci a obnově.

Galerie

Zůstaňte informováni o našich novinkách

Přihlašte se do našeho newsletteru a budeme Vám zasílat novinky přímo na e-mail.